Nazvučení dud

Nazvučení dud pro živou produkci je dlouho diskutovanou otázkou. I zde platí, že co člověk, to názor. Faktorů, které s touto problematikou souvisí, je vícero. V první řadě záleží na tom, jak moc chce být hráč „nezávislý“ při pohybu po jevišti. Dalším určujícím ukazatelem je potřeba jisté univerzálnosti zařízení, používá-li hráč vícero nástrojů během jedné produkce a chce jejich nazvučení obsáhnout pomocí jednoho mikrofonu. Podstatné je každopádně také to, kolik hodlá hráč investovat financí. Jelikož se ani mě toto dilema nevyhnulo, pokusím se v následujících řádcích popsat, jak jsem tuto problematiku řešil a jak nad ní uvažoval. Snad tím pomohu těm, kteří zvažují.

Někomu postačí stát bez pohybu před mikrofonem, který snímá melodickou píšťalu. Zvuk huku neřeší. Pokud ano, pak je druhý mikrofon umístěn za hukem na stojanu vzadu. Kvalitní mikrofony umožňují nějaký odklon ze směru snímání, což využívají většinou soubory dudáků při snímání celku. Vraťme se ale k sólovému hraní. Trochu více volnosti umožní menší mikrofony umístěné přímo na nástroj klipem, či pomocí jiného způsobu. Při tomto řešení je omezujícím faktorem délka kabelů a samosebou také jejich poloha atd. Pohyb neomezující varianta je bezdrátový přenos. Vysílače mohou být umístěny na těle hráče, ovšem visící kabely pak často překáží. Proto je dobré umístit tyto přímo na nástroj samotný. Já používám následující způsob. Mikrofon pro snímání huku mám připevněný samolepící páskou za roztrubu huku a na tomto díle huku mám také připevněný vysílač. Nikde nic nepřekáží, funguje to skvěle. Melodickou píšťalu jsem míval zvučenou mikrofonem Shure beta WB98H/C. Tento mikrofon zvládá vysoké tlaky, je určen pro trubky, perkusy a podobné nástroje. Nejlepších výsledků jsem dosáhl, když byl tento upnut klipem za roztrubu a směřoval odspodu přímo proti vývrtu nástroje. Tento způsob snímání má také svá omezení. Jedná se o umístění vysílače a kabelu. Vysílač může být připevněn na vývodu huku a kabel připevněn pomocí pásky k trubici melodické píšťaly, aby nepřekážel. Může viset volně, ale je to velmi nepraktické a je jen otázkou času, kdy se někde o něco zachytí. Já jsem míval vysílač připevněný u pasu a klip jsem při odkládání dud odejmul z roztruby melodické píšťaly. Při tomto způsobu je kabel přirozeně „na volno“.

Přepínání klipu, volný kabel a v neposlední řadě zátěž na roztrubě po připnutí klipu s mikrofonem k dlouhé sopránové C/D šalmaji. To jsou nepříjemnost, které jsem chtěl nadále vyřešit. Jestliže je vysílač umístěný i s mikrofonem na předloktí levé ruky, nikde nepřekáží kabel, přídavná hmotnost na roztrubě šalmaje neznepříjemňuje hru a také není nutné přepínat klip s mikrofonem. Toto řešení není můj nápad, používají ho již dávno některé dudácké soubory. Ona konfigurace má také další výhodu a tou je přirozenější výsledný zvuk snímaný z hracích otvorů trubice melodické píšťaly. Aby vše dobře fungovalo, je bezpodmínečně nutné použití kvalitního mikrofonu, který nebude náchylný ke zpětné vazbě a při tom bude dobře snímat i z větší vzdálenosti od trubice, aby bylo dosaženo co nejrovnoměrnějšího snímání vysokých i nízkých tónů v rámci celého rozsahu. Zvažoval jsem vícero možností. Nakonec jsem, na doporučení, zvolil k testování nástrojový mikrofon DPA 4099. Tento mikrofon mi prodejce, firma Audiopro, zdarma zapůjčil.

DPA 4099 je malomembránový kondenzátorový mikrofon opatřený superkardiodní vložkou, umístěnou na ohebném „husím“ krku. Zkoušky jasně ukázaly, že je ideální právě pro snímání ze vzdálenosti okolo 200mm. Mikrofon má krásný a čistý zvuk. Pro srovnání jsem si půjčil ještě mikrofon Sennheiser E908B. Přiznám se, že cena DPA 4099 mě nutila hledat levnější alternativu. Nemá smysl v tomto bodu chodit kolem horké kaše. Po mnoha testech jsem mikrofony vrátil a objednal DPA 4099. Není to koupě na jedno vystoupení, rozdíl v kvalitě je nesporný a plně vyvažuje cenový rozdíl.

Zbývalo jediné, vyřešit uchycení na předloktí. Naštěstí není nouze o příklady, na internetu jich lze najít dostatek. Volba materiálu byla také v celku jednoznačná. Kožený, šněrovací „nátepník“, do kterého jsem všil lamelu z bronzového pružinového plechu o tloušťce 0,5mm a kožená kapsa na vysílač bezdrátového systému. Jediné, co bych příště řešil jinak, je tloušťka zmiňovaného pružinového plechu. Lepší by bylo použít plech o síle 0,8 až 1mm. Husí krk mikrofonu je připevněn do oka na konci plechu a tento jsem, včetně spoje, oblepil černou páskou. Takto je možné, v případě potřeby, mikrofon odmontovat.

Co říci závěrem? Existuje jistě mnoho možností jak nazvučit dudy a rozhodně nechci nikomu vnucovat moje řešení. Nicméně, jako výrobce, testuji často a otázka dobrého „soundu“ je pro mě prioritní. Chcete-li kvalitní řešení, nehledejte kompromisy, což je stará dobrá pravda, která se mi výše uvedeným řešením opět potvrdila.